Recenze filmu Máj

Kateřina Kuncová 3. D

Už jen proto, že jsem věděla, že Máj má špatný konec, nechtěla jsem ho vidět. Ale nakonec jsem si řekla: „Proč ne? Je to přeci jen film.“ Ani nevím, jestli jsem nakonec udělala dobře. Ale usínalo by se mi u něj nejspíš dobře. Pan režisér Brabec by potřeboval nejspíše tvrdohlavého producenta, který by mu podobné rozmary, jako byl tento, zatrhl...

Film začíná docela nevinně, poutí do horské kapličky, která se při záběrech v interiéru promění doslova v chrám. Kampak se jen ta malá kaplička poděla? Možná ji odnesl s sebou do lesa „strašný lesů pán“, který spíše vypadá jak zamilovaný básník. Matěj Stropnický byl jediné, nad čím mé dívčí oko snad za celý film zaplesalo. Ale při obsazování do dalších rolí v dalších filmech bych pro něj spíše volila prince k Popelce. I filmové obsazení otce bych volila jiné. Jako Hynka jsem si vždy představovala Radoslava Brzobohatého.

Když ovšem pominu herecké obsazení filmu, jeho děj není nijak strhující a působí spíše jako sladká odpolední tragédie, kterou televize vysílá, protože měla 80 minut ve vysílacím čase volných. S učením textu herci také neměli příliš velké problémy, především tedy rozhodně ne Jarmila, která jako by se řídila heslem „Kdo nic neřekne, nic nezkazí.“ Ovšem to nemohu dávat za vinu Sandře Lenhertové, která ve filmu podle mě neměla vůbec co dělat.

Určitě bych vyzdvihla scénu. Byla podle mě vždy dokonale připravená a místa natáčení byla malebná, jen záběrů na krajinu bych ubrala, vše pak působilo až moc kýčovitě. Kamera určitě byla také skvělá a některé efekty, jako třeba blesky, bych vyzdvihla.

Jednou z věcí, které se mi na filmu velmi nelíbily, byly přízraky. Až moc uměle „udělané“, do filmu absolutně nezapadly. A také míchání více žánrů hudby. Jednu chvíli tesklivé tóny trumpety, najednou rockový remix od skupiny Support Lesbiens. V tomhle ohledu film působil film schizofrenně. Stejně jako Jarmila.

Sečteno, podtrženo – ve filmu se tlouklo spoustu věcí, které by v jiném podání a v jiném filmu jinak vynikly perfektně. Skoro to bylo jako dort Pejska a Kočičky. A já byla ten pes, který dort snědl.